Krampusová invaze, aneb český čert v ohrožení

"Moje dítě se narodilo na Mikuláše, takže k nám žádný Mikuláš nebude chodit."  "Přišlo by mi divné a nevhodné, abychom nejprve rozbalovali dárky a pak aby nějaký čert hučel, jestli byla hodná", říkám už jedenáct let svým známým, když dojde řeč na tyhle záležitosti. 

To proto - pohled do kalendáře napoví -, že se moje dcerka narodila v den, kdy po ulicích chodí lidé v kostýmech Mikulášů, čertů a andělů, zvoní na zvonky, straší a obdarovávají děti. V den, kdy se u nás doma večer za okno věší punčocha a ráno, ano AŽ ráno 6.prosince, se běžíme do punčochy koukat, co nám Mikuláš nadělil.

Taková trochu legrační, avšak tradiční trojice.

Psát o podivnosti tohoto "našeho" zvyku se mi moc nechce, zmíním jen, že kromě dcerunčiných narozenin vyplývá z prapůvodního počítání hodin a dnů podle světla. 

Kdo neví, tak v dřívějších dobách se po setmění již oficiálně začal další den. 

Psát o častějším výskytu opilých Mikulášů na ulici by bylo zajímavé, ale moc o tom nevím. Psát o podivném mizení čertů a jejich nahrazování čím dál ohyzdnějšími maskami á la Krampus mi přijde o dost důležitější.
....

Nevím kolik lidí ví něco víc, než že Krampusové průvody jezdí z Rakouska. Krampusové jsou původem Alpští démoni, poslové mrazu, strašáci. Objevují se v okolo adventu, a právě 5.prosince je "jejich" den. Výskyt ale není, na rozdíl od našeho Mikuláše, omezen jen na tento jediný dat. S maskami Krampusů, původně ručně vyráběnými, (vyřezávanými, s kožichy z koz, zvoncem u pasu a nůší na zádech) se zacházelo dříve velmi velmi obezřetně. 

Napadlo-li nějakého chytráka se za Krampuse přestrojit "jen tak", byl obviněn z uctívání ďábla a hrozila mu inkvizice natvrdo. Tak.

Tradiční krampusácké masky a převleky. Úctyhodně strašidelné a atmosferické.

V dnešní době se do Krampusu stylizuje i kdejaký pubertální čert Mikulášský, a na komerční nájezdy a průvody rakouských Krampusů škoda slov.
Myslím si, že Mikulášský čert by měl být víc čertovský, než děsivý. Tradičně je trojice ztvárněním našich lidských ambivalencí, takový hodný a zlý hlásek, který posoudí a rozhodne MOUDRÝ MIKULÁŠ.

Když se ale vedle Mikuláše objeví strašlivá potvora s realistickou gumovou maskou, kančími tesáky a krvavě podlitýma očima, žádný lidský anděl nemůže být natolik zářivý, dobrotivý a KRÁSNÝ, aby trojice vypadala vyrovnaně.

Anděl, Mikuláš a ZLO.

Děti vnímají intenzivněji, a Krampusové (ti zlí čerti z ciziny, jak je rodiče rádi pojmenovávají) pro ně nejsou vhodným zážitkem. Vůbec se mi nelíbí, že někteří rodiče těmito bytostmi své děti straší, berou je na průvody a nastavují dítěti tradice v netradičním a pokrouceném kontextu.

Ještě méně se mi líbí, že v některých mozcích dnešních mladých bublá jakási nespokojenost a pocit sucharství tradičních Mikulášských čertů. Reakcí na toto bublání je pak maskování v krampusáckém stylu,kterým však místo zefektivnění páchají na Mikulášské nadílce spíše defektivnění.

Český čert Mikulášský je charakterově blíž hloupému čertovi ze všemožných pohádek. Umí postrašit, a zároveň nemá fígle na přemožení dobra a moudrosti. Krampusácký démon žádné dobro ani moudrost neřeší, s těmito kvalitami prakticky do křížku nepřichází,a proto se k lidem nechová vůbec hezky. My bychom měli, když už ne kvůli tradicím, tak alespoň z úcty k ruční práci rakouských Krampusáků, nechat dětem možnost učit se o vyvažování dobrého a špatného, a ne dobrého a děsivého.

S čerty (ne)JSOU žerty :)

Na tom, že k nám domů Mikuláš (ani jen s andělem) chodit nebude, se nic nemění. Nechci dceři kazit narozeniny bilancí jejích "hříšků" výměnou za kus čokolády,a s ohledem na aktuální stav tradic u nás jsem vlastně hodně ráda za to, že se jí tahle kostýmová hra už jedenáct let vyhýbá. Rozhodně netvrdím, že je Mikulášská nadílka hloupost, a že by se měly jen věšet punčochy za okno. Zároveň si stojím za tím, že dětský svět je jemný a potřebuje stavět pevné pilíře. Hrůza a děs do toho nepatří. 

Krampusům dost zeleně pro kozy na alpských loukách, a v Čechách Mikulášským čertům zdar!