Před Vánoci jsem mailovala panu řediteli místní základní školy, zda bych mohla přijít na týdenní praxi do školní družiny. Povinná součást studia, prostý standard, pro mě ale výzva velká...Jednak proto, že na tuhle základku čtvrtým rokem dochází moje dcera, druhak jsem si jista, že v povědomí některých místních jsem "ta pracovnice z toho nízkoprahu...
Spousta lidí myslí na Silvestr jako na pomyslný konce roku a zaplavuje se pocity očekávání KONCE něčeho, co už je nebaví, netěší nebo vyloženě sere. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale letos nešlo nevnímat objevující se přání "ať už to skončí, a přijde něco..." nového? Lepšího? Nebo je jedno co bude a hlavní je, aby skončilo to, co právě probíhá?...
"Co snídá pravda?" ptám se tiše,
Venku to hraje všemi možnými barvami, ale sněhu ani vločka.
"Nemáme doma tradiční Vánoce," odpovídám na otázky, zda už máme koupený stromek, kolik druhů cukroví jsem už upekla či zda plánujeme jet k příbuzným na Moravu. Už jedenáct let totiž nemíváme doma na Vánoce takřka žádný ze symbolů těch současně-tradičních Českých. Nechci mít doma "živý stromek", který je ve skutečnosti na cestě ke smrti nebo už...
Je sice už jen pár minut do půlnoci, ale stihla jsem. Sáček s číslem 23 byl k milému překvapení určen právě dobrému spánku, takže po vypití jsem se pohodlně odebrala do snu.